Strava při kojení

Proč je důležitá výživa v období kojení? Mnohé ženy si v těhotenství dělají revizi svého životního stylu včetně stravování, ale po porodu se vracejí ke zvyklostem před otěhotněním, přitom správná výživa kojící ženy je stejně důležitá jako v období těhotenství. Poporodní „blues“ a změna v životním rytmu mohou způsobit, že se soustředí především na zdroj výživy pro miminko a sebe odsunou na druhou kolej. Je dobré si připomenout, že nejlepší podmínky podporující kojení spoluvytváří právě zdravá a vyvážená strava a psychická pohoda. Kvalitní strava má nezpochybnitelný vliv na budoucí zdravotní stav matky a prostřednictvím mateřského mléka na dítě.  Principy zdravé výživy v těhotenství jsou vskutku dobrým základem pro období, kdy žena kojí a na kterém lze stavět budoucí rodinný jídelníček.

Hmotnost po porodu

Co často zajímá ženu asi nejvíce, je její návrat k původní hmotnosti před otěhotněním. Laktace je spojena se zpomalením metabolismu. Obvykle během prvních měsíců kojení žena ztrácí na hmotnosti asi 0,5-1 kg za měsíc. Úbytek hmotnosti může být u žen s nadváhou i vyšší. Udává se, že 20 % žen svou hmotnost ani nesníží a u některých dokonce dojde k jejímu nárůstu. 

Dieta při kojení - vliv redukčních diet na kojení

Rozhodně se nedoporučuje během kojení dodržovat přísné redukční diety, jejichž vlivem může docházet k nadměrnému odbourávání tukové tkáně a přechodu cizorodých látek (DDT, dioxinů, PCT aj.), které se v ní během života nahromadily, do mateřského mléka. 

Vliv intenzivní fyzické kondice na kojení

Zvažte i velmi intenzívní fyzickou aktivitu spojenou s vaší snahou o redukci hmotnosti. Kyselina mléčná, která vzniká ve svalech, se dostává do mateřského mléka a ovlivňuje jeho chuť. Miminkám může přestat chutnat. Buďte trpělivé. Na prvním místě respektujte doporučení zdravé životosprávy (výživy) a s razantnějšími změnami vyčkejte po ukončení kojení.

Principy stravování v období kojení

1. Pestrá, rozmanitá, čerstvá strava

Jezte co nejpestřejší a nejrozmanitější stravu. Kvalitní a čerstvá strava je nejlepší volbou.

!!! Strava by měla být energeticky bohatá (produkce mléka je pro matku v 1. měsíci po porodu stejně energeticky náročná jako celé těhotenství). U nás není běžně rizikem strava chudá na obsah energie a bílkovin. Způsob výživy spíše ovlivňuje vznik mikro nutričních deficitů (nedostatek některých mikroživin).

2. NE potravinám způsobující dyskomfort novorozence.

!!! Mohou jimi být nadýmavé potraviny (čerstvé pečivo, některé druhy zeleniny a ovoce, luštěniny aj.). Obecně ale tyto potraviny z jídelníčku nevyřazujeme. Vždy postupujeme individuálně. 

3. Dodržujte dostatečný pitný režim. 

!!! Za dostačující lze považovat množství 35 ml na 10 kg tělesné hmotnosti ženy. Není pravdou, že čím více tekutin vypijeme, tím více mateřského mléka se vytvoří. Je dobré mít sklenici vody, čaje, ředěného džusu stále po ruce i během kojení.

4. Podpůrné prostředky kojení

Kojení lze podpořit podpůrnými přírodními prostředky - popíjení směsí bylinných čajů z anýzu, fenyklu, semen kopru, majoránky, meduňky, koriandru, semena mrkve a kontryhele nebo obilninové kávy z melty nebo špaldy. Problémy s nadýmáním pozitivně ovlivní čaje z fenyklu či kmínu. Tyto čaje by měly užívat maminky. 

Přímé pití dětmi se nedoporučuje. DOPORUČUJEME KONZULTACI S LÉKARNÍKEM!

Důležité složky výživy v období kojení

CO JÍST PŘI KOJENÍ - POTRAVINY, KTERÉ BY V JÍDELNÍČKU NEMĚLY CHYBĚT, SE POKUSTE ZAŘAZOVAT, CO NEJČASTĚJI. 

Polynenasycené mastné kyseliny

Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) jsou považovány nejen v těhotenství, ale i v době kojení za nezbytnou složku stravy. Evropský úřad pro bezpečnost potravin mimo jiné vydal zdravotní tvrzení týkající se příjmu právě omega-3 nenasycených mastných kyselin (alfa-linolenová-ALA, dokosahexaenová-DHA, eikosapentaenová-EPA), které mají vliv na normální vývoj zraku a mozku kojence. Doporučované množství odpovídá zkonzumovanému množství 1-2 porcí tučné ryby týdně. Za rizikovější skupinu ryb z pohledu kontaminace (metylrtutí, dioxiny) lze považovat ryby velkých rozměrů, ryby dravé a staré, např. žralok, mečoun, bolen aj.). V našich podmínkách je toto riziko spíše nevýznamné.

Největším zdrojem DHA, EPA z omega 3 mastných kyselin jsou: ryby, rybí tuk (tuňák, losos, sleď, makrela, pstruh, sardinky), pro kojence mateřské mléko a zdrojem ALA z omega 3 mastných kyselin jsou: lněné semínko, lněný olej, řepkový olej aj.

Vápník

Doporučená denní dávka vápníku je 1200 mg/den.

Během laktace ani vysoký příjem vápníku nemůže zastavit ztráty minerálních látek z kostí působené hormonálními změnami. Přechodná ztráta kostní masy se po ukončení laktace vyrovná.

Největším zdrojem vápníku ve stravě jsou mléko a mléčné výrobky – zejména tvrdé sýry a tvaroh, dále sardinky, losos, fazole, sójové boby, tofu, mák, slunečnicová semena, ořechy, mandle, brokolice, kapusta, rukola, pór, fenykl a minerální vody (>150 mg Ca/l).

Železo 

Doporučená denní dávka železa je 20 mg/den.

Více se železo vstřebává z masa, ryb, jater a méně z potravin rostlinného původu. Ze smíšené stravy se vstřebává zhruba z 8 %. Zdrojem je – maso, játra, ryby, luštěniny, zelenina zvláště listová, některé ořechy a semena, ovoce, více sušené.

Jód

Doporučená denní dávka jódu je 260 µg/den.

Hlavním zdrojem - je povinně jodizovaná sůl (tedy potraviny obohacené kuchyňskou solí). Koncentrace kuchyňské soli s jódem v distribuční síti činí v 1 kg 25 mg. Nejdůležitějším expozičním zdrojem je u nás mléko, dále pak pečivo a výrobky dosolené solí s jódem.

Některé stolní vody a ovocné nápoje jsou také obohacovány jódem. Přirozenými zdroji jódu jsou mořské ryby, mořské řasy a další mořské produkty.

Vitamín D

Doporučená denní dávka vitamínu D je 20 µg/den.

Jen málo potravin obsahuje množství vitamínu D, které stojí za zmínku. Ve smíšené stravě přijímáme tohoto vitamínu velmi málo, proto je velmi důležité se zaměřit na významnější zdroje a zařadit je do jídelníčku. Hlavními zdroji vitamínu D3 jsou rybí tuk, játra, mořské tučné ryby (sledě, makrely), žloutek, máslo a fortifikované mléko a mléčné výrobky a vitamínu D2 např. houby a obilné klíčky. Základním zdrojem je sluneční expozice.

Kyselina listová

Doporučená denní dávka kyseliny listové je 440 µg/den.

U kojících je zvýšená potřeba dána sekrecí do mateřského mléka. 

Největší zdroj -  luštěniny, a to celé zrno, čerstvá listová zelenina, především tmavá, dále pak játra, čerstvá pomerančová šťáva, špenát, kapusta, brokolice, květák, rajčata, červená řepa, chřest, avokádo, ovesné vločky, kukuřičné vločky, brambory, slunečnicové semínka.

Co nejíst při kojení - potraviny, které by v jídelníčku být neměly

Co vyloučit? Alkohol, syntetická sladidla, potraviny s konzervačními látkami, ztužené a částečně ztužené tuky.

Co omezit? Živočišné tuky, uzeniny, nápoje a potraviny s kofeinem, sladká jídla a jednoduché cukry, čaje z léčivých bylin (vhodnost konzultujte s lékárníkem), potraviny napadené plísněni nebo jinými patogenními mikroorganismy.

Zdravá a vyvážená strava a psychická pohoda vytváří nejlepší podmínky pro podporu kojení a regeneraci mateřského organismu po období těhotenství a po porodu.