CRP v ordinaci praktického lékaře

Proč je někdy potřeba vyšetřit CRP?

Nejčastějšími důvody návštěv ordinace praktického lékaře pro děti a dorost jsou akutní horečnatá onemocnění spojená s různými kombinacemi potíží – rýma, kašel různého typu, bolest v krku, zvětšené lymfatické uzliny, bolesti bříška, průjem, potíže při močení, vyrážka. V úvodu uvažování lékaře o tom, jak proti zmíněným neduhům co nejúčinněji zabojovat, je otázka, zda za ně může virus či bakterie či případně jiný (vzácnější) patogen. Někdy se lékař zorientuje podle typického klinického obrazu (např. spála), jindy mu při rozhodování napomáhá laboratorní vyšetření.

Jedním z vyšetření, které nám hodně napoví, je vyšetření C-reaktivního proteinu (dále CRP).

Co je to CRP, kde a kdy vzniká?

CRP je bílkovina tvořená v játrech. Přítomnost CRP v krvi je výsledkem nespecifické reakce organismu na zánět vyvolaný virovými, bakteriálními a mykotickými infekcemi nebo některými jinými stavy, jako jsou autoimunitní onemocnění, pooperační stavy, popáleniny, nádory, aktivní revmatická onemocnění, Crohnova choroba atd. Množství tohoto proteinu se dá měřit a odpovídá míře „imunitního boje“ organismu.

Jak se provádí odběr, kdy je výsledek?

CRP se dá měřit jak z venosní krve (odebrané ze žíly), tak z kapilární krve (odebrané z prstíku, případně z patičky dítěte). Výsledek můžeme získat z laboratoře do druhého dne (zpravidla tehdy, je-li potřeba vyšetřit z krve více parametrů) anebo ihned přímo v ordinaci metodami POCT (point of care testing).

Jedná se o metody umožňující lékaři obdržet výsledek do několika minut.

Pokud lékař vlastní přístroj na vyšetření CRP, získá výsledek v číselné podobě.

Existují také semikvantitatívní metody imunofluorescenční, které vyšetřují jen zásadní pro uvažování zlomové hodnoty 10-30-40 – jeden, dva nebo tři proužky – podobně jako u těhotenského testu.

Hodnocení výsledku

CRP se v organismu začíná zvyšovat během 6 -12 hodin od začátku onemocnění a jeho koncentrace se může zvýšit až tisíckrát oproti normální hladině.

Hodnocení výsledku v tabulce:

Při jaké hladině CRP nasazujeme antibiotika?

Pokud je hladina CRP nižší než 40 mg/l, obvykle se předpokládá, že se jedná o virovou infekci, nepředepisují se antibiotika, která zabírají jen na bakteriální infekce.

Je-li hodnota CRP nad 40, uvažujeme o bakteriální infekci a antibiotika předepíšeme.

Ve výjimečných situacích však antibiotika mohou být předepsána i u chorob způsobených viry k zabránění možných komplikací, u dětí se špatně fungující imunitou, s nějakým chronickým onemocněním atp.
Po úspěšném podání antibiotik na bakteriální infekci hladina CRP rychle klesá.

Jak odběr naplánovat? Je potřeba ho opakovat?

Jak je uvedeno výše, hladina CRP začíná stoupat nejdříve po 6 hodinách nemoci, svého vrcholu dosahuje do 48 hodin. Proto pokud je odběr proveden příliš brzy, může ukázat nízké hodnoty, i když se jedná o bakteriální infekci. V tomto případě je vhodné odběr zopakovat s časovým odstupem podle vývoje onemocnění anebo dle stavu pacienta s prvním odběrem počkat alespoň do druhého dne.

Někdy je vhodné odběry opakovat také ke sledování úspěšnosti léčby. Pokud se pacient uzdravuje (např. zabírají antibiotika), CRP klesá ještě dříve, než odejdou všechny příznaky nemoci.

Hradí vyšetření zdravotní pojišťovny?

Toto vyšetření je hrazeno zdravotními pojišťovnami vždy, je-li vyšetření prováděno v laboratoři (obvykle po odběru ze žíly).

Rychlé POCT metody jsou hrazeny jen tehdy, vlastní-li lékař přístrojovou techniku a má toto vyšetření nasmlouvané se zdravotními pojišťovnami. Pojišťovny však nemusí dát smlouvu každému lékaři, který o to požádá. V takovém případě je jen na lékaři, zda bude pacientům hradit POCT vyšetření sám ze svého anebo stanoví vyšetření jako nadstandarní za úhradu.

Pár slov na závěr

Vyšetření C-reaktivního proteinu s okamžitým výsledkem přímo v ordinaci je obrovským pomocníkem pro lékaře i pacienta. Pomůže rozlišit bakteriální a virovou infekci a vyhnout se tak zbytečnému nasazování antibiotik. Šetří tak zdraví a imunitu dětí, a bojuje tím také proti vzniku rezistence bakterií na antibiotika. Občas se totiž stane, že si bakterie na antibiotika „zvykne“ a tato pak neúčinkují. Tím zachraňuje antibiotika i pro další generace.

U nebakteriálních zánětlivých chorob a pooperačních stavů umožňuje sledovat, zda zabírá nasazená léčba a organismus se již „dostává do formy“.

Proto, i když se jedná o malé píchnutí, doporučuji všem rodičům s vděčností toto vyšetření pro své dítě přijmout.