Porodnice Praha Krč

2 spokojené porody :-)

V Krči jsem rodila poprvé v roce 2019 - porod trval ca. 8 hodin, ozvy miminka nebyly úplně ukázkové, takže jsem většinu času musela zůstat na lůžku/na monitoru, ale bylo o nás dobře postaráno, porod postupoval “skokově” - chvíli to vypadalo, že nepostupujeme a pak během chvilky jsme se výrazně “posunuli” a ráno se nám narodila krásná a zdravá holčička a následující 3 dny se o nás obě výborně staraly sestřičky a lékařky na oddělení šestinedělí. Kojení nám moc nešlo, i když nakonec jsme zvládly kojit ca. 15 měsíců, kdy se dcera sama postupně odstavila, a až na jednu noční sestřičku, která měla poznámky, že aby mi neplakalo dítě, když nemám mléko, udělala bych nejlíp, kdybych požádala dětskou sestřičku o umělé, ale jinak se všechny snažily nám pomoct a řekla bych, že úspěšně.
Pro 2. porod byla stejná porodnice jasná volba - tentokrát šlo vše výrazně rychleji - do porodnice jsem dorazila ca. ve 2:30 a ve 3:40 byl náš syn na světě - šlo to rychleji, než kdokoli čekal, ale byli jsme pod dohledem a přes nečekanou rychlost porodu o nás bylo velmi dobře postaráno, vše proběhlo bez většího stresu a v pohodě. Na oddělení šestinedělí o nás oba bylo opět skvěle postaráno a i když jsme byli šťastní, že si nás po 3 dnech mohl manžel odvézt domů, skoro mi ta péče a servis první dny chyběli.;-)
Vzhledem k věku už se na 3. dítě nechystáme, ale kdyby ano, určitě bych se opět zaregistrovala v Krči.

Porod 11/2021 - Nedoporučuji

Thomayerovu nemocnici jsem zvolila na základě pozitivních ohlasů mých známých a recenzí na internetu, já osobně bych ji však po mé zkušenosti nedoporučila.

Rodila jsem zde (jako prvorodička) v polovině listopadu 2021 (asi 3 dny před termínem porodu). Do nemocnice jsem přijela kolem 23:00 s pravidelnými kontrakcemi, kde si mě nakonec nechali, neboť jsem stejně měla plánovanou indukci na následující den. Dle UZ totiž mělo mít miminko 4,5 kg a v poradně mi řekli, že bych s mou konstitucí (53 kg, 164 cm) dítě neměla přenášet, aby nebylo ještě větší a nebyl nutný císařský řez. Celou noc se kontrakce stupňovaly, já se však neotevírala. Po celé noci bolestivých stahů mi kolem 13:00 praskla plodová voda, která byla zkalená. Doktorka mě uklidnila, že se to stává, ale že se nyní budou snažit dostat miminko ven co nejrychleji. Myslela jsem si tedy, že to už alespoň brzy bude za mnou. Na porodní sál jsem se však dostala až kolem 15:30 a nevěděla jsem, že tam budu ještě dalších cca 8 hodin. Příprava na porod proběhla v pořádku s příjemnou porodní asistentkou, poté jsem asi hodinu čekala na anesteziologa (byl u jiného případu), aby mi dal doporučený epidural. Ten mi kontrakce sice snížil, ale už tak nepostupující porod ještě zpomalil. Následovalo užití všech možných analgetik, neboť i tak byly bolesti velké. Nová porodní asistentka (kolem 18:00 se měnila směna) byla také příjemná, pravidelně nás kontrolovala a zapisovala do zprávy, ale jinak nebyla moc sdílná. S manželem už jsme tedy byli oba trochu bezradní, neboť hodiny ubíhaly, porod stále nepostupoval a snahu vytáhnout miminko co nejdříve, jak bylo před pár hodinami řečeno, jsem nezaregistrovala. Vrcholem bylo, že po pár hodinách z porodního sálu porodní asistentka beze slova odešla a nechala nás tam samotné asi hodinu a půl. Miminko sice bylo po celou dobu monitorováno, ale já již nemohla bolesti vydržet. Po probdělé noci jsem už neměla žádnou energii. Manžel se šel tedy zeptat, jestli by za námi už někdo nemohl přijít a postarat se o nás. Zjistil, že vedle probíhala operace, takže „naše“ porodní asistentka asistovala na druhém případu a nás, jelikož porod nepostupoval, tam tedy prostě nechali. Až po manželově reakci přišla na sál s porodní asistentkou i paní doktorka. I když jsem nebyla otevřená úplně, navrhla, že mám zkusit miminko vytlačit. Po půl hodinovém beznadějném snažení mi nabídla, že udělá císařský řez. Hlavička miminka byla křivě, takže by se to prý stejně nemuselo ani po dalším tlačení povést. Souhlasili jsme a syn přišel na svět ve 23:36. Byl však naloknutý plodové vody a špatně dýchal, takže si ho hned odnesli, vyšetřili a následně dali na jipku. Navíc měl 4600 g, takže bych ho asi opravdu neměla šanci porodit. Porod tedy byl nepříjemný, ale bohužel i to, co po porodu následovalo.

Syn zůstal na jipce ještě dalších 5 dní, neboť dostal infekci (ode mě či ze zkalené plodové vody, to se již zpětně zjistit nedá). Nutno zde podotknout, že péče o syna byla na nJIP skvělá. Já jsem si také poležela na jipce o den déle, protože se mi z epiduralu dělalo na omdlení. Syna jsem tedy viděla až druhý den po porodu, kam mě zavezli na vozíku. Byla jsem neskutečně fyzicky vyčerpaná a každý krok pro mě byl hodně bolestivý. Občasné poznámky sester na šestinedělí jako: „No to víte, občas má někdo nižší práh bolesti.“ nebo „U nás se maminky po císaři už třetí den normálně starají o miminko, vy se nechcete starat o miminko?“ moc nepomáhaly. Ani to, že mi třetí den řekli, že už musím chodit za synem sama (byl na jiném patře a přes dvě chodby, takže v mém stavu skoro nepřekonatelná vzdálenost), protože nikdo ze sester nebude mít čas mě za ním dovézt. Po pár dnech jsem se tedy nechala i přes stále špatný zdravotní stav propustit, abych mohla jít za synem (oficiálně jako zdravá osoba), pár dní se o něj starat na oddělení nJIP a jít tak co nejdříve domů a mít šanci se konečně v klidu zotavit. Doba rekonvalescence nakonec trvala víc než 2 měsíce (k tomu všemu mi ještě celé šestinedělí hnisala jizva). První měsíc se o syna v podstatě staral manžel.

Postupem času jsem si začala klást otázky, proč se v mém případě nezakročilo s císařským řezem dříve. Už se o něm zmiňovaly v poradně kvůli velikosti miminka, dále zkalená plodová voda a nepostupující porod tomu přihrával. Moje gynekoložka také kroutila hlavou, když jsem jí porod vyprávěla. Otázky vyústily až v sepsání stížnosti na FTN a schůzkou s primářem, abychom si to mohli celé vysvětlit. Bylo nám řečeno, že jsem měla úplně normální nepostupující porod (průměrná doba kontrakcí je prý 11 hodin a u mě trvaly pouhých 10) a že jsem tam bohužel rodila ve špatnou dobu, neboť vedle probíhala operace, která byla na rozdíl od mého případu akutní. Dále prý velikost plodu 4,6 kg (velký plod je dle jejich tabulek až od 5 kg) a zkalená plodová voda není dle jejich předpisů indikací k tomu, aby se zakročilo císařským řezem. Nejsem lékař a samozřejmě nemohu říct (a už se to hlavně nikdy nedozvíme), jak bychom se synem dopadli, kdyby se zakročilo císařem dříve. Jsem však přesvědčena, že minimálně mé zotavení by bylo rychlejší a mohla bych se dříve s nadšením vrhnout na to, co by matka po porodu dělat měla – starat se o své miminko. Myslím si tedy, že tento porod nebyl vyhodnocen dobře a že by se v určitých případech mělo k pacientovi přistupovat individuálně, a ne dle nějakých tabulek a předpisů. Primář mi na můj tristní stav po porodu řekl, že „po bitvě je každý generál“ a že mě to prostě semlelo více než ostatní. Nakonec se však omluvil za špatnou komunikaci při porodu a ujistil mě, že se všemi zúčastněnými již promluvil, aby se to samé neopakovalo.

Nakonec jsem nad tím mávla rukou a nyní jsem šťastná, že jsme konečně po pár měsících se synem v pořádku a (snad) bez trvalých následků. Avšak celý skoro 24hodinový porod, dalších 9 dní strávených v nemocnici a více než 2 měsíce pomalého zotavování mě přesvědčilo, že podruhé na FTN již rodit rozhodně nebudu.

porod 09/2021

Rodila jsem zde koncem září 2021. Porod nejprve začal přirozeně a vše postupovalo v pořádku a idylicky. Bohužel nastaly komplikace, které musely být řešeny akutní sekcí. Musím poděkovat celému porodnickému týmu, který jednal velmi rychle a díky tomu jsme já i můj syn v pořádku. Po porodu jsem první noc strávila na JIP, kde byly sestřičky milé a co nejdříve mi přivezly ukázat syna. Druhý den jsem byla přesunuta na šestinedělí a k mému štěstí jsem byla umístěna na jednolůžkový pokoj. Po celou dobu pobytu (7 dní) se ke mne chovaly všechny sestřičky z gynekologického a dětského oddělení (až na jednu výjimku jedné starší odměřené dětské sestry) ohleduplně, nápomocně a především lidsky. Jejich péči a přístup bych opravdu ráda vyzdvihla, protože jsem musela nakonec postoupit ještě jednu operaci a tak se mnou a synem měly o to více starostí a práce. Také musím ocenit, že mne zde navštívila několikrát laktační poradkyně, která se mi dostatečně věnovala, abych se rozkojila. Tuto porodnici mohu určitě jen a jen doporučit!!!!!!!!

Porod 4/2021

V Krci ksem rodila v 4/2021 a byla jsem maximalne spokojena. Porod jsem mela snadny, presto jsem mela veskerou peci. U porodu byly 2 porodni asistentky (z toho 1 z vedlejsiho porodniho boxu), lekar a zakynka. Pediatr prisel behem par minutek po porodu. Mimi skoncilo kvuli zkalene plodove vode a streptokokovi radeji na par dni na novorozenecke JIP, poznala jsem tak vetsinu personalu na sestinedeli a na nJIP. Vsichni byli profi, ale predevsim meli lidsky pristup a byli velmi ochotni mi pomoci, predevsim s kojenim. Sestricky se mnou u kojeni stravily hodiny pomoci - na JIP jsem dochazela kazde 3 hodiny kojit, maly se nechtel na zacatku prisat a vztekal se, sestricky nade mnou staly a pomahaly mu se prisat. To same na sestinedeli. Porodni boxy jsou po rekonstrukci a pokoje jsou tez v peknem stavu. Nejvice jsem ocenila pristup ke kojeni (vypomoc suplementorem s mym MM). Urcite bych zde rodila znovu.