Jak se rodí děti? (spinisek)

Asi každý rodič se dříve nebo později setkal s otázkou od svého drahého, vnímavého a hloubavého děťátka „Mamí, jak se rodí děti…?“

Co na to odpovědět?

Někdo volí jednodušší cestu ve smyslu „Na to jsi ještě moc malý, počkej až vyrosteš“ nebo „Zeptej se tatínka“, přičemž tatínci bývají většinou ještě zaskočenější a více neschopní smysluplně otázku zodpovědět, než maminky.

Já, jakožto bývalá urologická sestra, jsem se, ještě před příchodem našeho potomka, na tento dotaz připravila. Samozřejmě nebudu lhát. V tomto věku jsou děti velice důvěřivé a zranitelné, co se týče lživých informací ze strany rodičů. Ještě dnes si živě pamatuji, jak jsem celou svou třídu ve školce náruživě přesvědčovala, že tlusté maso, které nám leželo na talíři při obědě, je zdravé a máme ho jíst, protože to moje maminka říkala a maminka má určitě pravdu a nikdy by mi nelhala! Jak kruté bylo tehdy mé prozření.

Takže co se jakýchkoli informací pro mého potomka týče, já nebudu lhát. Plán byl jasný. Řeč jsem měla předem připravenou. Začneme o tom, že na to musí být tatínek a maminka a musí se mít moc rádi a pokud se moc rádi mají, tak dá tatínek mamince do bříška svoje semínko. Maminka má v bříšku už připravené svoje semínko, a když se tato dvě semínka potkají, tak se skamarádí, spojí se jako kostičky v legu a roste z nich v maminčině bříšku miminko, jako když se z lega staví domeček. A když přijde správný čas, tak jde maminka za panem doktorem a on miminko z bříška vyndá. Dobrá, není to ryzí pravda, ale proč tomu našemu předškolákovi motat hlavu sexem na diskotéce na jednu noc?

Vymyšlené to bylo hezky, naplánované taky, to by ale náš brouček nesměl přijít s jinou teorií, kterou vyzjistil ve školce, a na které mu něco neštymovalo.

„Mamí“, začalo to nevinně, „jak se rodí děti?“

Než jsem se stihla nadechnout a odrecitovat svou připravenou řeč, pokračoval.

„Tomík ze školky říkal, že prý mu tatínek povídal, že je nosí čáp a vrána. Kloučky čáp a holčičky vrána. A když miminko přinese, tak se mamince a tatínkovi narodí.“

Jak na tohle máte navázat? Začalo mi rychle šrotovat v hlavě, jak přivést vše na pravou míru tak, abych malému neudělala v hlavě ještě větší guláš. Ale mé praskající mozkové závity přerušila další otázka.

„Mamí…, co je to potrat?“

Tak a co teď? Člověk žasne, co si to dítě ze školky přinese za informace.

„Prý je to, že miminko umře, ještě než se narodí. Takže to jako někdo toho čápa nebo vránu zastřelí, nebo mu miminko při cestě vypadne?“

A vy jste v koncích. Synek na vás kouká svýma zvědavýma očima, čeká na vysvětlení a vy netušíte, jak mu odpovědět, když nechcete lhát. Nakonec vaše dítě poučuje vás, jak je to s potratem.

Takže vážení, potrat je, když někdo zastřelí čápa, nebo vránu.

Uživatelce spinisek děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce