Inzerce
Inzerce
Inzerce

První rok ve škole

Někdy po šestém roce nastává v životě dítěte velká a náhlá změna. Vstup do školy znamená pro většinu dětí značnou zátěž, která se ještě zvětšuje v době stoupajících nároků na vzdělání a pracovní výkonnost.

  1. Nové požadavky v oblasti soustředění
  2. Příprava na požadavky v oblasti grafomotoriky
  3. Některá specifika v chování prvňáčka
  4. Co žádá škola od dítěte v první třídě?
  5. Spolupráce rodiny

1. Nové požadavky v oblasti soustředění

V prvním roce školní docházky jsou na dítě ze všech stran kladeny nové požadavky. Sedět klidně v lavici, dávat pozor a dělat to, co říká paní učitelka, není lehké pro neposedné a hravé šestileté děti. Ještě obtížnější je to pro dítě, které nechodilo do mateřské školy. To se má nyní na delší dobu obejít bez rodičů, zapojit se do poměrně velkého kolektivu stejně starých dětí a podřídit se autoritě cizího dospělého. To dítě, které do mateřské školy chodilo, má v tomto směru situaci snazší, změna v jeho životě není tak velká, ale i pro ně je organizace školní činnosti zcela odlišná. Liší se zejména způsobem práce učitele stojícího čelem vůči kolektivu, který je zapojen do stejné činnosti („dálkové vedení“ na rozdíl od bezprostředního kontaktu a individuálního pobízení).

Od všech dětí se očekává, že se během celé vyučovací hodiny, která trvá 45 minut, budou přiměřeně soustředit, sedět po celou dobu v lavici a zachovávat pravidla školní kázně. Celá hodina je pro šestileté dítě poměrně dlouhá a klade značné nároky na aktivní pozornost a na schopnost utlumení spontánní pohyblivosti a hravé činnosti, která až do této doby naprosto převládala. Poměrně rychle se v současné době začíná na začátku školního roku s výukou, která klade značné nároky na rozumovou vyspělost, ale i na přiměřenou pracovní motivaci.

Vyrovnat se s novými požadavky není pro prvňáčka vždy snadné. Někdy je nových věcí příliš mnoho najednou, některé přicházejí náhle, dítě jimi bývá zmatené, rozčilené, unavené.

2. Příprava na požadavky v oblasti grafomotoriky

Škola klade značné nároky na dovednosti při zacházení s tužkou. Dítě se v ovládání jemné motoriky cvičí dlouho před nástupem do školy, např. při navlékání korálků, při práci se šroubky ve stavebnicích, navlékání nitě do jehly apod. Velký význam na uvolnění ruky a rozvoj jemné motoriky mají v předškolním období kresebné pokusy. Mezi dětmi v první třídě jsou vždy velké rozdíly v obratnosti při práci s tužkou a mnohé děti kvůli nesnázím při psaní nerady chodí do školy.

3. Některá specifika v chování prvňáčka

První třída bývá obdobím nestálosti, extrémů, citového napětí. Dítě se snadno rozpláče nebo rozzlobí, mívá řadu strachů, někdy se mu zdají „strašidelné sny“. Náchylnost k citovému vzrušení vyplývá z nevyspělosti dítěte, z jeho úsilí vyrovnat se s novými životními zkušenostmi. To nové je především škola. Ale i doma se od školáka více žádá a méně se mu dovoluje. Ve všem si musí zvykat na přibývající samostatnost, která se od něho žádá a po které samo touží.

Vznikající napětí se u dítěte může projevovat různým způsobem, nejčastěji v oblasti pohybové: dítě kroutí části oděvu, dělá různé pohyby jazykem, tahá se za vlasy, kouše tužku. Některé děti si stěžují na bolesti hlavy nebo bříška. Někdy se dostaví nechuť k jídlu, zejména ráno před odchodem do školy. Leckteré dítě se nemůže nasnídat z obavy, aby nepřišlo pozdě do školy. Také horší usínání nebo méně klidný spánek někdy doprovází první měsíce ve škole. Pokud souvisejí se školou, mizí tyto potíže během prvních školních prázdnin.

4. Co žádá škola od dítěte v první třídě?

Co se týče požadavků na děti, se jednotlivé základní školy liší. Pokud mají rodiče konkrétní dotazy, je nejlepší se obrátit přímo na danou ZŠ, případně v PPP na psychologa, který má tuto školu na starosti. Vzhledem k tomu, že se od září 2007 ruší centrální osnovy, každá škola si vypracovává vlastní Rámcový vzdělávací program. Požadavky na dítě se také odlišují v závislosti na osobnosti konkrétní paní učitelky.
V obecné rovině je důležitá ochota dítěte odloučit se od rodičů, jeho samostatnost. Zdravou průpravou je mateřská škola. Cenné jsou chvíle, které dítě strávilo v předškolním období samo mezi cizími dětmi.

Učební látka v první třídě klade určité požadavky na vyspělost mluvních, rozumových a pohybových schopností dítěte. Například k úspěchu ve čtení je důležitá správná výslovnost všech hlásek. Dítě se nemůže naučit číst hlásky, které nedokáže vyslovit. Šestileté dítě se obvykle, pokud s ním rodiče doma cvičí, zbaví vad výslovnosti poměrně snadno, svěříme-li je do odborné logopedické péče. K dobrým úspěchům ve čtení potřebuje dítě znát slova, která tvoří obsah jeho čítanky. Těžko by se mu skládala slova, která nezná. Znalosti o přírodě, lidech a jejich práci pak umožňují porozumění celým větám. V tomto směru můžeme prvňáčkům hodně pomoci. Budeme rozšiřovat jejich slovní zásobu trpělivým zodpovídáním otázek, vysvětlíme mu význam slov, která nezná. Obohatíme okruh zkušeností např. společnými výlety do přírody, návštěvou dětského představení v divadle …
Je nutné se však řídit zájmem dítěte, neboť dítě si pamatuje hlavně to, co ho zajímá.

Pro dítě zahajující školní docházku jsou úplnou novinkou požadavky, které klade škola na kázeň a práceschopnost. Dítě mohlo doma libovolně chodit z místa na místo, s papírem a tužkou si mohlo sednout třeba na zem, mohlo kreslit, ale též nemuselo. I v mateřské škole je podstatně volnější kázeň než ve škole, kde dítě musí sedět, ať chce nebo nechce, musí psát, přestože by si raději kreslilo.

Někdy si rodiče kladou otázku, zda žáka první třídy vést doma ke vzorné kázni. V tomto směru by to rodiče doma neměli nijak přehánět. Domov by měl zůstat dítěti místem, kde může uskutečňovat své zájmy a nápady. Chování dítěte ve škole je závislé na jeho vztahu k osobě paní učitelky. A ten se vytváří hlavně podle toho, jaký vztah má dítě k rodičům. Je zřejmé, že dítě, které není zvyklé poslechnout rodiče, bude málo poslouchat paní učitelku.

Pokud jde o pozornost a vytrvalost, všímáme si, jak si dítě doma hraje. Vedeme je nenásilně k tomu, aby své nápady dokončovalo, ukážeme mu, že překážky lze většinou překonat a jakým způsobem to může udělat. Je dobré poskytnou dítěti materiál, který dovoluje cílevědomou tvořivou činnost: plastelínu, papír, dřevo, hadříky apod.

Ve třídě není dítě samo, musí se přizpůsobit kolektivu spolužáků, a to na jiné úrovni než v mateřské škole. Šestileté dítě neuznává vlastní nedostatky, tím houževnatěji hledá chyby ostatních. Děti proto na sebe hodně žalují, posmívají se, vykládají doma o špatných vlastnostech svých spolužáků. Dítě se ve škole musí dělit o pozornost a pochvalu paní učitelky s ostatními. Tím vzniká soutěžení. Také se v první třídě můžeme setkat s dětmi, které princip soutěžení nechápou, je jim lhostejné, že pracují hůř než ostatní. Někdy může být takový „nedostatek ctižádosti“ sebeobranou dítěte, které není ochotno riskovat špatný výsledek soutěžení. Jindy se může jednat o dítě, které je ještě školsky nezralé a nerozlišuje mezi hrou a „pracovní činností“.

5. Spolupráce rodiny

Dítě se snáze přizpůsobí střídavému životu doma a ve škole, když rodina a škola budou od začátku spolupracovat. Dítě je doma špatným zpravodajem o událostech ve škole. Nejspíš nám bude vyprávět, kdo ve třídě nejvíc zlobí a co provádí. Pochlubí se svými úspěchy, ale neřekne nám mnoho o svých nesnázích. Písemná forma styku mezi rodiči a školou je užitečná pro některá sdělení, např. když jde o datum třídní schůzky. Má-li dítě ve škole nějaké potíže, pomůže spíše rozhovor. Ústní formou je možné např. vysvětlit, že dítě má ve škole neodůvodněné strachy a dohodnout se, jak jim předcházet. Rozhovor o prospěchu nás často zbaví zbytečných starostí a dítě nadměrného domácího učení, jindy získáme upozornění, čemu se doma věnovat.

Škola přináší do života dětí tolik změn, že není dobré přidávat doma další. Není účelné zavádět dítěti mimoškolní vyučování. Je dobré mu ponechat dostatek volného času, který by mělo strávit nejlépe pohybem na vzduchu a doma hrou.

Domácí učení šestiletého dítěte by nikdy nemělo trvat dlouho. Pokud do učení započítáme i domácí úkoly, je hodina denně maximum. Nepracujeme s dítětem souvisle déle než asi dvacet minut. Musíme počítat s tím, že dítě je v tomto věku velmi citlivé na sebemenší neúspěch a kritiku, doma ještě více než ve škole. Proto bychom měli kritikou šetřit, chválou nikoli.

Inzerce

Inzerce

Komplet knížek = skvělá volba pro děti školkového věku

„Říkačky jsou zcela nové a neotřelé. S Kartami si hrají 3 i 5letý syn a 7letá dcera skládá slova. Čekáme mimčo a klukům kniha názorně ukazuje, jak miminko vznikne. Týdeníčky: komplexní rozvoj všech dovedností. Mohu všem jen doporučit.“ Tyto a další reakce si můžete přečíst u jednotlivých knížek na www.prochytrehlavicky.cz nebo na Heureka.cz.

Inzerce

 

Autor: Mgr. Lenka Zárubová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Lenka Zárubová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

První rok ve škole - diskuze

Poradna

Zmena škôlky 2krát

| Astra122 | 27.04.2023, 13:33

Dobrý deň, dúfam, že nebude problém so slovenčinou. Idem si po názor a radu lebo už mi asi hlava vybuchne z toľkého rozmýšľania. Ide o zmenu škôlky po druhýkrát a nevieme sa rozhodnúť. Malá nastúpila do štátnej škôlky od januára (je januárová). S prijatím bol problém kvôli veku a voľným miestam, preto nás prijali iba do spádovej škôlky, ktorá mala rôzne recenzie. Skúsili sme im dať šancu, ale narazili sme na vyhorenú pani učiteľku, ktorá na deti kričala, nevhodne sa vyjadrovala, detom sa vyhrážala a bolo tam viac problémov (o všetkom vedenie vedelo, ale nakoľko má rok do dôchodku neriešili to). Naša malá je veľmi citlivá, potrebuje úsmev a milé slovo. Takže sme sa po mesiaci rozhodli pre inú škôlku. Keďže to bolo v strede šk. roka jediná možnosť bola súkromná. Nastúpila hneď, bez nejakej dlhšej pauzy, asi dva dni som bola v škôlke s ňou na pol dňa v rámci adaptácie a na tretí deň tam už ostala sama aj spať. Zvykla si rýchlo, bez plaču, je tam spokojná, pani učiteľky má rada. Škôlka mala iba jednu spojenú triedu, čo bolo super nakoľko pani učiteľky sa môžu naplno venovať malým deťom. Teraz je tam cca 6 malých 3-4 ročných. Lenže sme sa dozvedeli, že od septembra sa rozrastajú a budú mať cca17 malých detí a urobia druhú triedu predškolákov. Tiež sme si všimli viacero vecí, tým že mali skôr staršie deti mali aktivity zamerané na ne a malé deti sa vačšinou iba hrali. Na edukačnú časť majú iba pol hodinu, nakoľko sa zbierajú deti až do 9.00 a nemajú ani žiadne ranné rozcvičky. Málo sa učia pesničky a riekanky, skoro vôbec. Viac sa venujú aktivitám pre staršie deti a mladší sa skôr "vezú". Nemajú žiadne krúžky. Sú ako keby v začiatku a s malými deťmi sa iba začínajú učiť robiť. Keď sme sa u nich boli pozrieť dosť vecí nám bolo inak povedané. A majú aj vlastnú alternatívnu školu, na ktorú nadväzujú a aj v škôlke učia štýlom, aby pripravili deti na ich školu. Teraz máme možnosť dať od septembra malú do štátnej škôlky, kde nám ju prvýkrát nevzali iba kvôli veku. Škôlka je menšia má iba 4 triedy, má krásny dvor, deti si pestujú zeleninku, majú každý mesiac poníky, krúžky, montessori prvky a skvelé recenzie. Počtom detí v triede sú tak isto ako bude v súkromnej. Takže zmeniť škôlku? Myslím, že by v tejto štátnej dostala malá všetko a možno aj viac a za celkom inú sumu. Ale strašne sa bojím toho nového začiatku. Ona sa zvykne dosť fixovat na ľudí, niekedy aj teraz je ráno mrzutejšia keď nie je v triede jej obľúbenejšia pani učiteľka. Tiež sa obávam aby jej budova štátnej škôlky nepripomenula prvú škôlku kde mala veľmi zlé skúsenosti, nakoľko táto aktuálna súkromná škôlka ma modernejšie priestory. Bojím sa nového začiatku v novej budove s novými učiteľkami. Máme dať prednosť citovému pohodliu dieťaťa pred kvalitou škôlky? Ďakujem krásne

Dobrý den, na vaši otázku není úplně jednoduchá odpověď. Bohužel neuvádíte věk vaší dcery, což je v tomto případě informace docela zasadni. Pohoda a spokojenost dítěte v předškolním zařízení je určitě velmi důležitá. Důležitá však je také úroveň výchovně vzdělávací činnosti v MŠ, která pak následně bude dítě připravovat na úspěšné zahájení školní docházky. Jako rodiče nejlépe vaši dceru znáte a víte, jak se na nové prostředí adaptuje. Píšete, že zpočátku mívá obtíže a fixuje se na učitelky, což se v předškolním věku dá považovat za naprosto normální. V úvahu vemte také to, že do případné nové státní školky by dcera nastupovala až po prázdninách, takže pravděpodobně po určité časové prodlevě, kdy by do školky nechodila. Tato skutečnost by vám mohla vytvořit přirozený časový předěl, před nástupem do nové školky. Pro malé dítě je doba prázdnin dlouhá a dá se předpokládat, že na školku lehce pozapomene, což by vám mohlo pomoci ve vaší situaci. Koncem prázdnin můžete dceru začít připravovat na to, že nastoupí do školky nové. Ohledně budovy MŠ bych se tolik neobávala, důležité je, jaká je školka uvnitř a především to, jak se tam k dítěti chovají a zacházejí s ním. Musíte se však rozhodnout jako její zákonní zástupci sami. Mohlo by vám pomoci vzít si k ruce papír a tužku, na jednu stranu papíru si napsat všechna pozitiva změny školky, na druhou stranu zase negativa a pak tyto seznamy porovnat. Přeji vám, ať se dobře rozhodnete a ať je dcerka ve vámi vybrané školce spokojená. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 04.05.2023, 15:46
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×