Inzerce
Inzerce

Role mužského vzoru ve výchově

Na výchově dětí má nepochybně zásadní podíl osobnost obou rodičů. Přítomnost mužského i ženského pozitivního vzoru je při vytváření osobnosti dítěte a jeho dalšího chápání rolí nepopíratelně velice důležitá. Nejpříhodnější variantou je, když zastávají v rodině obě pohlaví svoji funkci zodpovědně. Častěji se však objevují modely, kdy v rodině mužské vzory chybí, tj. otcové chybí fyzicky, nebo se ve výchově dětí příliš neangažují. Pro dívky, ale především pro chlapce, je to chybějící článek ve výchově. Mužský způsob výchovy i hry totiž dětem nabízí jiné pojetí světa než způsob matčiny výchovy. Otec například u dítěte oceňuje tendence prosazování se a jeho schopnosti, matka zase učí své dítě překonat bolest a vyrovnat se s porážkou. Doplňování mužských a ženských prvků ve výchově je tak pro dítě velmi přínosné. Ještě o něco komplikovanější je však postrádání mužského vzoru u synů. Protože stejně jako se dívka identifikuje s matkou, by se měl chlapec separovat od matky a identifikovat se s otcem - přes něj si postupně vytvářet svou vlastní identitu. Je-li však mužský vzor nedostupný, jak má postupovat?

Co se však považuje za„pozitivní vzor"? Otec by ve vztahu k synovi neměl zastávat roli kritika, vládce, pasivní loutky nebo snad neznámé osoby, která doma netráví příliš mnoho času. Nejvhodnější je propojení vzájemného emočního vztahu a důsledné výchovy. Důležité je si uvědomit, že dítě vychováváme nejvíce vlastním příkladem. Dobré je proto trávit s dětmi co nejvíce času, sdílet s nimi společné smysluplné činnosti s legrací, ale i poučením.

Nezastává-li muž svoji funkci zodpovědně, hrozí, že jeho vzor nebude v rodině fungovat pozitivně. Mnohaletou zkušeností máme potvrzeno, že rodičovské vzory jsou často velmi obdobným způsobem opakovány svými následníky. To znamená, že si děti mohou přivlastnit i to negativní a uplatňovat to pak ve svém vlastním životě. Může jít o závislosti, násilné chování, promiskuitu apod. Je tedy otázkou, zda je dobré se za každou cenu snažit udržet rodinu pohromadě, když jedna polovička fungující složkou není. Odpověď není jednoduchá.

Inzerce

Existuje spousta rodin, kde mužský vzor z nějakého důvodu chybí. I když by mohly z předchozích informací o důležitosti této výchovné stránky vzniknout obavy, že dítě musí zákonitě v rodině bez pozitivního mužského vzoru strádat, není tomu tak. V těchto případech někdy dětem může chybějící mužský vzor nahradit nějaký muž z jejich okolí, kterého mohou prostřednictvím matky poznat a setkávat se s ním. Může to být příbuzný, rodinný přítel, nový partner matky, ale i trenér, učitel apod. Od nich se může chlapec naučit, jak se má chovat a dívka díky tomu může poznat, jaký může muž být, že je možné se o něj opřít, že má také své vrtochy, ale dokáže být i pečujícím ochráncem apod. Nevlastní otec může být pro dítě někdy plnohodnotnou náhradou, někdy může být dokonce i přínosnější než ten biologický. Dostatečným vzorem však může být i vlastní otec byť z rozvedené rodiny, má-li o dítě zájem. Zároveň, jak uvádí psychoterapeut Michal Vybíral z Ligy otevřených mužů (zdroj: http://web.ilom.cz/lanky-odjinud/108-otcove-druh-na-vymeni.html), když není v rodině muž, může být řešením situace převzetí částí maskulinity i otcovství matkou. I žena může ukázat dítěti hry, činnosti a postoje spíše přisuzované mužům (posekat dříví, přibít hřebík, postarat se o finance apod.).

Je samozřejmé, že nejideálnější pro děti je, funguje-li v rodině jak mužský, tak ženský vzor. Když to ale není možné, vhodná je i alternativa, jenž může dítěti zajistit zdravý vývoj. Podmínkou je, že si rodič musí uvědomit, že dítě potřebuje pro svůj život znát oba pohledy - mužský i ženský. Proto by nemělo být dítě o jeden z nich ochuzeno a mělo by být ve výchově směřováno ke skutečným vzorům.

Inzerce
Autor: Mgr. Lucie Šešulková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Lucie Šešulková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Role mužského vzoru ve výchově - diskuze

  • Představa otom ze i matka může synovi předvést mužsky vzor se mi zdá jako mylná. Muj přítel žil jen se svou matkou a starším bratrem, který byl ovšem také ještě dítě.Takže matmka zastávala v rodine i mužskou roli jak píše članek sekala trávu zatloukala hřebýky, rozhodovala, zpravovala finance atd. a vísledkem je že mů přítel netuší jak by se měl v partnerském vztahu chovat. je přesvědšen že práce je ulohou ženy a pro muže zbývá zábava.
    Už jedenáct jet mu to vytloukám z hlavy a stále marně. 
    KáťaN   | 19.04.2012 13:40:26
    Reagovat | URL příspěvku
  • Děkuji

    Z článku jsem se dověděla,že to dělám v podstatě dobře.
    Honafa   | 19.04.2012 12:17:39
    Reagovat | URL příspěvku
  • Ale abych byla ferova
    Mam dost dobreho tatinka, dobrej muzskej vzor.
    A vzala jsem si jeho presnou kopii, jak vzhledem, tak chovanim (i takove blbiny, ze oba sladi kafe medem)
    zajic   | 16.04.2012 12:11:11
    Reagovat | URL příspěvku
  • Prosim vas
    A muzu nanosit to drivi, i kdyz muzsky vzor nechybi? 
    Muzsky vzor zas docela obstojne zasiva dupacky.
    zajic   | 16.04.2012 12:10:07
    Reagovat | URL příspěvku
  • Zajímavé. Já mužský vzor v dětství neměla a myslím si že vliv to na mě opravdu mělo. S tím svým se tak něják plácám a radši bych byla bez něj. A né tak úplně jeho vinou. Asi opakuju matčiny chyby 
    medox   | 16.04.2012 11:00:49 | Reakcí: 1, poslední: 19.04.2012 14:40:42
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Já měla v dětství záviděníhodný mužský vzor (tatí se o nás staral, věnoval se nám maximálně pomáhal mamině s domácností) a přesto to smým mužem moc nefunguje, protože jeho mužský vzor doma byl diametrálně odlišný - ženská je na práci a výchovu dětí, muž si musí doma odpočinout, protože je strhaný z práce (pozn. pracuji na plný úvazek, vodím a vyzvedávám děti ze školky, domácnost, zahrada), tak nevím.
      cernam7   | 19.04.2012 14:40:42
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, dcera ( v červnu 3 roky) se po odpoledním spánku budí s neutisitelnym pláčem . Nevnímá řve place a nic nezabírá . V říjnu se nám narodila druhá dcera . Po narozeni se hodně starší dcera upla na otce prožívala noční desy . Po cca 3 měsících se zlepšila a vše bylo ok. Nyní je celkové smutná , z ničeho nemá radost, budí se s hysteraky odpoledne . Je tak nějak vztekla až ošklivá na blízké . Bez elánu do života . Nevím zda to muže být psychické, či za tím muže být nějaký zdravotní problém . Každopádně nevím co s ni co dal . Pozornosti má opravdu mnoho skoro nikdy na ne nejsem sama a máme na pomoc babičku nebo tatínka .
Nejvíce mě trápí ty záchvaty place které nejdou zastavit a nedokážu ji pomoci v tu chvíli . Někdy 10 minut někdy až půl hodiny .
Děkuji za radu

Dobrý den,

ve třech letech se dítě bouřlivě vyvíjí a mění. Velké změny probíhají v oblasti vývoje nervového systému, vývoje psychiky, mění se také fyziologické potřeby včetně potřeby spánku. Dítě je stále více samostatnější, zvídavější, prochází vývojovým obdobím vzdoru. Od batolecího vývojového období přechází do období předškolního věku. Každá změna s sebou přináší určitou destabilizaci dosavadního vývoje a nalezení nové kvalitativně jiné stability. Dcera může být citlivým a senzitivním dítětem s bohatým vnitřním životem. Napovídá tomu váš popis její reakce na narození sourozence i výskyt nočních děsů. Každou změnu citlivě prožívá a zpracovává. Vzhledem k tomu, že její psychika je ještě nezralá, pak se mohou objevit různé afektivní či plačtivé záchvaty. Je možné, že jak se snižuje potřeba odpoledního spánku, tak se pak dcerka budí v nepohodě, podrážděná. Můžete zkusit změnu režimu, dcerku třeba probudit o něco dříve. Pokud už plačtivý záchvat nastane, pak nechte dceru v klidu, nesnažte se ji nějak významně utišit, zajistěte klidné a tiché prostředím dejte jí čas na zpracování emocí.

Popisujete, že je dcerka vzteklá a ošklivá na blízké. Toto chování pravděpodobně souvisí právě s obdobím vzdoru, o kterém najdete mnoho informací, takže nyní nebudu všechny jeho projevy popisovat. Zdravotní problém je také dobré vyloučit, zejména, pokud se vám dcera jeví být smutná a bez života. Zkuste se o chování dcery, které vás znepokojuje, poradit s jejím ošetřujícím dětským lékařem, případně můžete vyhledat odbornou pomoc dětského klinického psychologa.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 06.05.2024, 17:24
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×